Výlet: na jih

8. května, státní svátek a volno, pěkné počasí - to přímo volá po nějakém pěkném výletu. "Hele, Jiří, bude foukat z jihu, měli bychom tedy jet na jih, abychom se vraceli s větrem v zádech," oznámil jsem kamarádovi při úvahách o trase našeho výletu. "Tak něco vymysli", zněla odpověď.

A tak jsem něco vymyslel. Krásných (odhadem) 170 km terénem na Červenou Lhotu přes Mrákotín. Ano, přesně ten Mrákotín na opačné straně Vysočiny. Jenže kamarád se chystá na Pražský maraton a naložit si takovou porci kilometrů pár dní před startem by asi nebylo dvakrát rozumné.
"To je moc," řekl mi, když jsem ho seznámil s trasou. "No dobře, a kolik asi tak zvládneš?" odvětil jsem já a očekával jsem vzdálenost kolem 60 km. "Nevím. Málo. Asi tak sto." No... každý máme zřejmě jinou představu o tom, kolik kilometrů je ještě málo. :-)
Podle zadání jsem tedy připravil následující trasu:

• start z Pelhřimova
• po modré turistické značce (dále jen TZ) na Hejlov
• odtud po žluté přes Libkovu vodu do Čelistné
• přejezd přes kopec do Mezné
• po modré na Barborku
• z ní sjet do Častrova
• po zelené do Žirovnice
• pak po modré až na její konec, tedy za Horní Pole
• napojit se na žlutou TZ a dojet do obce Světlá, kerou známe z trati Třech vrchů Vysočiny
• po zelené na Javořici, nabrat vodu u studánky Páně
• po žluté k Lovu Zdar
• odtud po zelené TZ na Roštejn
• z něj po žluté do Batelova na oběd
• pak po zelené do Čejkova; tam jsme skoro doma, a tak se domů nějak dostaneme

Vyjeli jsme kolem čtvrt na deset - s mírným zpožděním, protože Jirka jako obvykle měnil záplety na svém karbonovém oři.
Zajímavá byla mně doposud neznámá zelená TZ z Častrova do Žirovnice. Pěkná, kořeny protkaná lesní pěšinka přesně jak to má být. V podobném duchu pokračovala i modrá, a tak jsme si mohli užít krásné trailíky do sytosti.

Jízdu jsme tentokrát kouskovali častými zastávkami. Kamarád má nový foťák, tudíž fotí jako o život. :-) Koneckonců, všechny fotky z tohoto výletu jsou od něj.

Po napojení na žlutou nás překvapily chybějící značky na chybějících stromech. Kroužili jsme lese a hledali jsme správný směr, pak jsme studovali mapu a sledovali jsme i další cyklisty, kteří ale bloudili stejně jako my. Nakonec jsme se ale přece jen do Světlé dostali.

Odtud už cestu neomylně známe. V Batelově se k nám přidala Hanka, s níž jsme si kolem půl třetí dali pozdní oběd. Pak jsme pokračovali po zelené TZ za Batelov. Následné odbočení z naplánované trasy a kroužení po okolních lesích natáhlo výlet na přijatelných 110 km, ovšem návrat v 18:30 už tak přijatelný nebyl. :-)